Dynamika denního světla

Denní světlo je přirozeně přítomné během světlé části dne. Jeho zdrojem je slunce a člověk ho vnímá jako přímé záření, odrazem od povrchů nebo přes lom světla. Nejen na severní polokouli jsou pro denní světlo charakteristické velké změny ve světelných podmínkách, jak i rozdíly během dne a roku, nebo v závislosti od počasí. Vzhledem k tomu se naše vnímaní intenzity a teploty chromatičnosti denního světla neustále mění bez toho, abychom si to uvědomili.

Člověk jako biologická bytost

Je všeobecně známé, že denní světlo pozitivně působí na lidské tělo. Přirozené světlo pomáhá udržovat rovnováhu nervového systému a napomáhá i produkci hormonů v těle. Výzkumy dokazují, že denní světlo napomáhá člověku při synchronizaci přirozeného rytmu života. Nedostatek denního světla může negativně ovlivňovat spánek, zvyšovat úroveň stresu a způsobovat výkyvy nálad. Vystavení se dennímu světlu může mít pozitivní vliv taky na pacienty po operaci. Denní světlo je ve všeobecnosti opakem umělého osvětlení – nikdy ho nevnímáme jako statické nebo ploché. Teplota chromatičnosti, intenzita a směr jasu nás udržují ve střehu. Právě tyto živé signály z okolního prostředí naše tělo vyhodnocuje a zpracovává.

Jak vnímáme světlo?

Už do počátku civilizace lidé žili pod holým nebem, vystaveni dennímu světlu. Náš život je proto neodmyslitelně spjatý s denním světlem a jeho neustálými proměnami, přičemž změny v přirozeném osvětlení doposud ovlivňují naši náladu a emoce. I když člověk je v první řadě biologická bytost, musíme vzít do úvahy i dopad světla na lidskou psychiku a duševní pohodu. Jak vnímáme odlišné typy světla? Jaké pocity jsou spojené se zamračeným listopadovým odpolednem v porovnání se slunečním dubnovým ránem?

Tyto hluboce zakořeněné pocity a nastavení při určitých světelných podmínkách jsou pevně propojeny s dynamikou denního světla. To je základem projektu DDL.